Covid

Tento článek bude o Covidové době. Já jsem sice neměla Covid, nebo aspoň o tom nevím, ale určitě se nějakou mírou na mě podepsal. Já jsem podnikavej člověk, když můžu tak jdu do kina, do divadla, na koncert nebo už jenom třeba nakupovat, na pivo a tak dál. Ale díky covidu a opatřením (lockdownu) v první vlně, než to vůbec začalo, jsem začala bydlet v Praze, zatím to bylo na zkoušku, ale po 14 dnech, kdy zakázali služby a asistence fungovala jenom omezeně, jsem musela domů na 7 týdnů. Po 7 týdnech, kdy asistence rozšířila své kapacity, jsem se mohla vrátit zpět do Prahy a nastěhovat se do spolubytu, o kterém jsem už psala v článku bydlení. Ale opatření trvala furt a až teď se postupně uvolňují a když přijdou asistenti, mají u klientů respirátor, aby nás neohrožovali. Já se ale bála, že se budu muset vrátit, protože opatření se stále měnila.

Začala jsem si hledat činnosti, které můžu dělat doma, například vaření, hledat nové recepty, začala jsem skládat puzzle, nebo prostě jen takové drobnosti jako uklidit si šuplíky, skříň a tak dál. Začala jsem dělat víc kreativní činnosti, ale taky jsem víc samotářská. To ale není divu, když jsme nikam nemohli. Zažívám online výuku, ale musím říct, že mi to nevyhovuje, ale ne že bych třeba něco nezapínala, ale kvůli mému tělesnému handicapu je lepší, aby se mnou někdo byl, ale to jsem taky vyřešila, online výuku mám zapnutou na telefonu, protože to může ovládat sama, což počítač nemůžu. Ale co vám budu povídat, už mi chybí osobní kontakt s vyučujícím, a vůbec taková atmosféra. Taky jsem se začala věnovat těmto článkům a vypadá to, že by z nich mohlo něco vzniknout, ale to se ještě nechte překvapit.

Taky bych začala mluvit o očkování, myslím si, že ty lidi, který o tom rozhodují, kdo se může naočkovat a kdo ne v určitém období, tak si myslím, že ti lidi jsou hrozně pozadu, hlavně se mělo s celým procesem distribuce vakcín začít mnohem dřív. Nechci začínat mluvit o tom, kdo měl být naočkován jako první, určitě souhlasím s tím, že měli být naočkované nejdříve záchranné složky jako jsou doktoři, sestřičky, policie, hasiči, záchranáři, ale když měli jít na řadu chronicky nemocní, zaregistrovali se, tak čekali hrozně dlouho. Já jsem například čekala 7 týdnů, než jsem dostala termín. To mi přijde, že to je hrozně dlouho, když jsme ohrožená skupina lidí s postižením.